S k u t e c n ý B u h Dukazy a sliby Napsal: Douglas S. Winnail Proc dnes, Buh tohoto vesmíru není vetšine lidí skutecný? Proc existuje tolik pochybností a neduvery o Bohu? Jestli jste kdy uvažovali o techto otázkách, odpovedi mohou zmenit váš život! V této brožurce prezkoušíme puvod moderních mylných predstav o Bohu, a uvážíme sedm dukazu, které odhalují existenci pravdivého Boha. Obsah Otázky o Bohu? Dukaz 1 - Stvorení vyžaduje stvoritele Dukaz 2 - Život vyžaduje dárce života Dukaz 3 - Zákon vyžaduje zákono-dárce Dukaz 4 - Návrh vyžaduje architekta Dukaz 5 - Vyplnené prorocké sliby Dukaz 6 - Odpovezené modlitby Dukaz 7 - Zpusob života, který má výsledky Uzáver: Nadcházející soud TRG vydání, listopad 1999, Žijící církev Boha, Všechna práva vyhrazena. Tato publikace není na prodej! Je poskytována jako poucná literatura zdarma Žijící církví Boha. Uvedený text biblických veršu pochází z ceského ekumenického prekladu, CESKÁ BIBLICKÁ SPOLECNOST 1994 , a nebo z New King James verze, 1982, Thomas Nelson Inc., pokud není jinak receno. Máte otázky o Bohu? Uvažovali jste nekdy, zda Buh skutecne existuje? Mužete si být jistí? Mužete to prokázat? Je jen jeden pravý Buh, nebo existuje mnoho Bohu? Je myšlenka, že je Buh, pouze výsledkem lidské obrazotvornosti? Delá to nejaký rozdíl, jestli veríte v Boha, nebo ne? Tyto jsou jedny z nejduležitejších otázek, na které se kdy mužete ptát. Ovšem, v našem moderním, svetském prostredí, víme více o televizních programech, privátních životech filmových hvezd a o statistikách profesionálních atletu, než víme o Bohu! Zatím co miliony lidí prohlašují, že verí v Boha, pravý Buh není úplne tak skutecný vetšine lidí. Jak skutecný je Buh Vám? Je Buh, kterého uctíváte, stejný Buh, zjevený na stránkách bible - nebo je concept Boha neco, co bylo vytvoreno v lidské mysli? Ovlivnily pochybnosti a skeptické myšlení, které prostupují naši spolecnost, i Vaše pojmy o Bohu? Mnoho lidí má dnes skutecné potíže, když se snaží najít spolehlivé odpovedí na existenci Boha! Je to otresné, ale náš moderní, sofistikovaný, a dobre vzdelaný svet byl oklamán, pokud jde o ty nejduležitejší životní otázky. Pravda o skutecném Bohu byla prekroucená a potlacená, ne jenom ateistickými filosofy a svetskými ucenci, ale i pošetilými teology. Muže to znít jako neslýchané prohlášení, ale je to presne to, co zjevila bible, že se stane a je to overeno historickými fakty, jak v této brožurce uvidíme. Ateisté prohlašují, že Buh neexistuje, a že myšlenka, o existenci Buha, je výtvor lidské mysli. Agnostický názor je, že je nemožné vedet, zda Buh existuje, nebo ne. Evolucní biologové, dávají prednost myšlení, že Buh není potrebný. Svetští ucenci chtejí odstranit Boha ze všech diskusí, za predpokladu, že celá myšlenka Boha spocívá na osobní víre a ne na dukazech. Nemoudre, špatne informovaní a spletení teologové prihrávají tomuto klamu, když navrhují, že mužete verit Boží existenci na základe slepé víry - pouhé víry- žádný dukaz není nutný, nebo i možný! Když, tak zvaní experti, nabízí tak protikladné myšlenky, není prekvapivé, že prumerná bytost má pochybnosti a reservace o Bohu. Máte i Vy pochybnosti? Žádáme stvrzenku, jako prukaz, že jsme koupili výrobek. Když vložíme peníze do banky, dostaneme vkladní lístek. Když, ale, pristoupíme k nejduležitejší otázce života, je nám sdeleno, že mužeme "verit své víre" - slepe, bez jakéhokoli dukazu, že Buh existuje! Nebo poslechneme "odborníky," kterí prohlašují, že Buh neexistuje, nebo, že nemužeme vedet jiste, a tak nepátráme a nedomáháme se žádného overení, tohoto dramatického prohlášení. V prítomném století , mnozí vetšinou pripouští, že veda muže vysvetlit vesmír bez Boha, a že Jeho existence je pri nejlepším pochybná. Nekdy je prohlašováno, že inteligentní lidé již neverí v Boha - zatím co nic nemuže být dál od pravdy! Teologové, kterí se omlouvají za bibli a zdráhají se udelat dogmatické prohlášení o Bohu a Jeho svete, v pokusu sladit vedu a náboženství, uspeli jen ve snížení své duveryhodnosti. Vetšina organisovaných církví je dnes v úpadku, jednoduše proto, že pravda o skutecném Bohu byla ignorovaná, prekroucená a potlacená. Biblický Buh nás vyzývá, abychom si prokázali, že skutecne existuje - a nabízí konkrétní zpusoby, jak o ucinit. Pravý Buh predpovídá budoucnost, a vyzývá kohokoli, aby udelal dotéž, se stejným stupnem presnosti. Buh, který inspiroval bibli otevrene prohlašuje, že žít proti Jeho instrukcím, privolává katastrofu. Pravý Buh pošle Ježíše Krista zpet na zem, aby odstranil špatnou lidskou vládu a ustanovil Své království, s pomocí Svých svatých - na této zemi, ne v nebesích - jako svetovou vládu. Je toto Buh, kterého uctíváte? Je to Buh o kterém slyšíte, když jdete do kostela, nebo prijímáte církevní vysílaní na radiu, nebo televisi? Pravdepodobne ne! V této brožurce, uvidíte, jak a proc znalost o skutecném Bohu byla prekroucená a potlacená. Poucíte se, proc naše moderní spolecnost je tak skeptická, když prijde k otázkám o Bohu. Uvidíte, proc otázky lidstva o Bohu, nezmizí. Budete také schopní sami studovat sedm definitivních dukazu, které demonstrují, že Buh je skutecný a je velmi naživu. Napred, musíme rozumet, proc naše moderní civilizace, je tak skeptická a spletená, ohledne otázek o Bohu, a jak se to stalo. Všimeme si, proc víra v Boha byla zlehcená, jako neduležitá, a prozkoumejme následky tohoto bláhového prístupu. Nemužete si dovolit zustat ve tme, o tak základní otázce. Skutecné odpovedi vás mohou otrást a prekvapit! Povrchní víra Aktuální pruzkum ukazuje, že približne 95 procent Americanu, verí v Boha - presto mnoho americanu žije zpusobem, jakoby Buh neexistoval. Více než 80 procent bud zrídka nebo nikdy nechodí do kostela, nebo cte bibli. Pouze kolem triceti procent se dívá na slovo Boží -bibli- jako na konecnou autoritu ve svých životech. Vetšina jedná podle svého svedomí a delá cokoli oni myslí je nejlepší - nebo cokoli je uspokojí! V evropských zemích, víra v Boha je mnohem nižší, a pocet lidí, kterí neprovozují pravidelne žádnou víru, je ješte vetší. V Britanii, Francii, Italii, Nemecku a Švédsku, jen 30 procent, nebo méne, verí v osobního Boha (Prázdný kostel: Sebevražda liberálního krest'anství, Reeves, 1996, Str.51, 61-65). Tyto císlice naznacují, že pro vetšinu lidí dnes - i v tak zvaných "krest'anských" zemích - víra v Boha proste není duležitou cástí jejich života. Zatím co zájem o náboženství je vysoký, Amerika byla oznacena jako svetská a materialistická spolecnost. Na príklad, méne než polovina americanu muže vyjmenovat i jen pet s deseti prikázání- základní pravidla, která skutecný Buh nastínil pro lidskou spolecnost. Když nekdo ani nemuže vyjmenovat deset prikázání, není prekvapivé, že podle nich nežije! Dnes mnozí provozují povrchní "náboženství pro spotrebitele" nebo "víru se samoobsluhou" - to znamená, že si lidé zvolí a vyberou, které vudcí principy víry si prejí verit a odmítnou ta ucení, o která nemají zájem. Pro mnoho lidí, náboženské ucení je casto obycejné, matné, povšechné a nahodilé. Stupne duvery a presvedcení jsou casto nízké. Bližší podrobnosti krest'anských doktrin jsou casto nejasné. Každý se priklání k tomu, aby veril, co se zdá správné v jeho, nebo jejich vlastních ocích. Toto je cást odkazu protestanské reformy - kde jednotlivec, ne církev, nebo bible - se stal jedinou autoritou (ibid., str. 61-62). Tak, jak jeden dospívající mladík odpovedel, když se ho reportéri zeptali, co si myslí o Bohu: "Buh je všude. Buh je ve me. Já jsem Buh." Toto jsou, jak uvidíme, názory, založené na špatných informacích! O Americe a evropských zemích,se dnes píše, že vstoupily do " po-krestanského období" (ibid., kapitola 2). Neverí již ucení Ježíše Krista, jak jej mužeme nalézt ve Slovu Božím. V bibli stojí prohlášení, že Kristus se vrátí vládnout na této zemi s Jeho svetci (Daniel 2:44-45, 7:27, Zjevení (5:10, 11:15-18), ale hlavní církve ucí, a vetšina hlásajících krest'anu dává prednost verit domnence, že všichni príjdou do nebe. Buh rekl, abychom pamatovali na sedmý den odpocinku (Druhá Mojžíšova 20:8-11), ale vetšina lidí "si delá svoje vlastní veci" v tento den. V bibli je odsouzeno páchání smilstva a vraždení, ale takové chování je rozšíreno v naší spolecnosti. Známý vychovavatel a spisovatel, v americké civilní službe, William Bennett napsal, " Stali jsme se takovým druhem spolecnosti, do kterých civilizované zeme obvykle posílali misionáre" (ibid., str.66). Je to predevším proto, že jsme zapomneli, odmítli, nebo i snad nikdy neslyšeli o pravém Bohu. Jak se to, ale presne stalo? Duvod nahrazuje víru America, která na svých mincích svetu prohlašuje, "V Boha veríme" se vyvinula z evropských korenu. Evropa obdržela vedomost o pravém Bohu od apoštolu, kterí ji prinesli z Jeruzaléma, evropským národum. Ve škole se ucíme, že západní civilizace byla postavena na šlechetných ideálech recké demokracie a rímského zákona, ale obojí, bible a historie odhalují, jak nesprávné náboženské myšlenky techto prastarých pohanských kultur, prispely ke stávajícímu zmatku. Ve Skutcích mužem císt, že apoštol Pavel rekl povercivým pohanským Athén'anum o jednom pravém Bohu. Když nelezl oltár s nápisem "Neznámému Bohu," Pavel prohlásil: Koho takto uctíváte, a ješte neznáte,toho vám zvestuji" (Skutky 17:23-24). Ano, mohli provozovat demokracii, ale byli velmi nesprávne informováni o náboženské pravde! V Ríme, apoštol Pavel, byl ješte jednoznacnejší. Rekl Rímanum, že " Boží hnev se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kterí svou nepravostí potlacují pravdu. Vždyt' to, co lze o Bohu poznat, je jim prístupné, Buh jim to prece odhalil" (Rímanum 1:18-19). Rekl temto vzdelaným Rímanum, že nemeli omluvu, aby nevedeli o pravém Bohu, "Jeho vecnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvorení sveta videt, když lidé premýšlejí o Jeho díle, takže nemají výmluvu" (Rímanum 1:20). Pavel dále prohlašuje, že bláhoví lidé "Poznali Boha, ale nevzdali mu cest jako Bohu, ani mu nebyli vdecni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tme. Tvrdí, že jsou moudrí, ale upadli v bláznovství: zamenili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjejitelného cloveka, ano i ptáku a ctvernožcu a plazu. Proto je Buh nechal na pospas necistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní tela; vymenili Boží pravdu za lež a klanejí se a slouží tvorstvu místo Stvoriteli - On budiž veleben na veky! Amen.(Rímanum 1:20-25). Bible nám ukazuje pozoruhodný lidský sklon a jeho následky: "Protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Buh na pospas jejich zvrácené mysli", což vedlo k rozsáhlé duchovní zmatenosti, k telesné nemorálnosti a k sociálním zlum, kterým musíme i dnes stále celit (Rímanum 1:26-32). Mnozí si dnes neuvedomují, že znalost pravdivého Boha a pravého krest'anství, které apoštol Pavel prinesl do Recka a Ríma, byla brzy zkorumpovaná smesí pohanských, náboženských myšlenek. Jak Rímsko-katolický historik Will Durant píše:" Krest'anství neznicilo pohanství, jen jej adoptovalo." Forma krest'anství, která se vyvinula v Evrope a pozdeji se rozšírila do Ameriky a zbylého sveta "byl poslední, velký výtvor, starého pohanského sveta"(Cézar a Kristus, Durant, 1944, str.595). Durant a jiní historikové vysvetlují, že víra v pravého Boha, se stala vírou ve svatou Trojici, výsledkem vlivu pohanské filozofie. Poznamenávají, že zvrácené gnostické myšlenky "zaclonili krest'anské vyznání víry, a teologové, školení v pohanské filozofii se pokoušeli vysvetlit Boží podstatu spekulacemi, místo pomocí ucení, která Buh zjevil o Sobe v písmu. Po debatách a diskutování, které se odehrávalo po staletí, není prekvapivé, že Buh moderního krest'anství, casto abstraktní, se málo podobá pravému Bohu z písma. Jiné evropské pojmy také zastoupily a podlomily ucení o pravém Bohu. Osvícení 18-téhe století, a vedecké objevy, které byly zdánlive v rozporu s písmem, vedly k uzáveru, že bible a její Buh, byli jen domnenka.( viz Boží Pohreb, Wilson, 1999). Zdálo se, že Darwinovy dohady o evolucní teorii odstranily potrebu Boha-Stvoritele. Julian Huxley, který propagoval Darvinovi myšlenky, sebejiste prohlásil: "V evolucním myšlenkovém postupu, není nadále ani potreba, ani místo, pro nadprirozené bytosti, schopné ovlivnovat beh události. Zeme nebyla stvorená, vyvinula se. Stejne tak všechna zvírata a rostliny, které jsou na ní a vcetne nás samotých, naší mysle, duše, mozku a tela". Huxley také tvrdil smele, že, : "Pusobení Boha se zacíná nepodobat vládci, ale poslednímu vybledlému úsmevu kosmické Cheshire kocky." Ovlivneni tak závažnými objevy vedcu, teologové se dali na ústup, zredili a prispusobili své ucení o Bohu. Huxley udelal další pozorování, které stále ovlivn'uje soucasný pohled na Boha. Poznamenal: "Náš pojem Boha potrebuje zduraznit náboženskou zkušenost, místo víry v konkrétní dogma." Jinými slovy, Buh je teplý pocit, který cítíte ve svém srdci - ne svrchovaná Bytost - jejíž existenci mužete prokázat a která zasahuje do historie. Tuto myšlenku rozvíjel v šestnáctém století francouzský filosof Paskal, který rekl: " Je to srdce, které cítí Boha, ne duvod." Teolog reformace, John Wesley, také mluvil o "teple v srdci", jako znak, že nekdo objevil náboženskou pravdu. Vše to, ale nesouhlasí výrazne s napomenutím apoštola Pavla, reckým posluchacum: "Všecko zkoumejte, dobrého se držte" (1.Tesalonickým 5:21). Prorok Malachiáš cituje Boha, když ríká: "Pak to se mnou zkuste" (Malachiáš 3:10). Zkoumání zahrnuje solidní a presvedcující duvody. Víra ve skutecného Boha zahrnuje mysl, ne jen teplý pocit v srdci! Behem posledních dvou století, víra v Boha byla na západe napadená mnoha intelektuály- detmi osvícení. Nemecký filosof Nietzsche prosazoval, že "Buh je myšlenka." Freud popsal víru v Boha, jako formu mentálního zmatku, z kterého lidstvo nakonec vyroste. Karel Marx nazval náboženskou víru " opiem lidstva." Ateista H.L.Mencken tvrdil: "Buh je od nepameti útocište neschopných, bezmocných, a ubohých." Dramatik Tennessee Williams popsal Boha jako "senilního delikventa." 1960 významný teolog opakoval Nietzscheho predcházející cítení a skutecne se zeptal:"Je Buh mrtvý?" Oxfordský zoolog Richard Dawkins prosazoval, v reci, která byla nazvaná Vedecký prípad proti Bohu, že neexistuje dukaz, který by podporoval náboženství, a že dnes lépe vzdelaní lidé to pripouštejí (Veda, srpen 15, 1997, str.892) a dále prohlašuje, že kdokoli, kdo verí v Boha -Stvoritele, je vedecky negramotný." Pod tlakem takových útoku proti víre v Boha a témer neexistence úcinného biblického ucení církevním duchovenstvem a nedostatku poctivých, objektivních podání fysických dukazu vedci, není prekvapivé, že pravý Buh tohoto vesmíru, zustává dnes málo známý vetšine lidí. Je ale potreba ptát se otázky. Mají kritici pravdu, nebo byli oklamáni? Uvedlo hartusení svetských, atheistických jednotlivcu, naši spolecnost v tragický omyl, o víre v Boha? Všimneme si nekolika duležitých lekcí, které se mužeme naucit z bible a z naší nedávné minulosti, které se vztahují k otázkám o Bohu.Potom prezkoušíme sedm dukazu, které demonstrují realitu pravdivého Boha. Nové dukazy, nové lekce David napsal v Žalmech, více než pred 3,000 lety: "Bloud si v srdci ríká: "Buh tu není" (Žalm 14:1). Šalamoun prohlašuje: "Jazyk moudrých prináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáku chrlí pošetilost" (Prísloví 15:2). Když se podíváme zpet o nekolik posledních století, je to zrejmé, že mnozí z "osvícených" intelektuálu, kterí pretváreli náš moderní svet, jednoduše nemeli pravdu! Vytvorili pošetilé domnenky a prohlášení, kterým mnoho lidí verilo! Tato popletená individua byla v základe slepá, která vedla slepé. Marxistický komunismus se prokázal být neutešeným neúspechem, který zpusobil nevýslovná utrpení. Fruedovy psychologické teorie byly z velké cásti diskreditovány. Zatím co Freud prohlásil náboženství za neuro'zu, jeden z jeho studentu, Carl Jung, nacházel náboženství velmi blahodárné v lécení psychologicky rozrušených jednotlivcu. Ve skutecnosti, vzrustající množství vedecké literatury dokumentuje kladné vlivy nejaké náboženské víry, na osobní zdraví. Marx a Freud, kterí svými myšlenkami zpusobili rozšírení svetského vlivu v naší spolecnosti tím, že podkopali její náboženské a morální základy, pochybili v mnoha vecech. Stejné platí o myšlenkách Charlese Darwina, a jeho volne myslících soucasníku. Vývojové Darwinovy teorie, které údajne odstranily potrebu pro Boha-Stvoritele, byly v posledních desítiletích pod vzrustající kritikou. Zvetšující se pocet ucencu - mezi nimi biologové, kosmologové, biochemikové a paleontologové - pripouští, že teorie vývoje, jenoduše není a nemuže vysvetlit pocátek zeme, puvod života, nebo puvod odrud. Nápady vytvorené Darwinem a jinými, jednoduše nesouhlasí se skutecnými záznamy o zkamenelinách, nebo s tím, co bylo objeveno o vesmíru v posledním století. Koncem dvacátého století a zacátkem nového tisíciletí, se objevují otázky o Bohu s novou uprímností. Vesmír bez duvodu, podle vývojové teorie, se prokázál jako psychologicky prázdný a deprimující pojem. Prekvapující objevy o vesmíru, poukazují na inteligentního stvoritele.(Casopis Newsweek, 20. cervence, 1998, str. 47-52). Nyní bylo zjišteno, že prírodní vedy, které poskytovaly odpovedi ke všem otázkám, mají vážné omezení. V pokracování této brožurky, uvidíme, co muže být zjišteno o skutecném Bohu, když prezkoušíme dukazy obou, sveta prírodních ved a bible. Dukazy jsou zarážející a silné - a pricházejí od "vedecky vzdelaných" ucencu. Mužete dokázat, že Buh existuje - nemusíte mít pochybnosti, nebo slepe "prijmout vše na víru". Buh vesmíru je skutecný! Dukaz 1 - Stvorení vyžaduje Stvoritele Vývojová teorie vychází s principu, že zeme a vesmír se utvorily pomalu behem casu, nebo že vesmír vždy existoval. Ateista a hvezdár, Carl Sagan , jednou prohlásil, že " vesmír je vše co je, nebo kdy bylo, nebo kdy bude." Ovšem, to jednoduše není pravda! Kosmická studia v nedávných letech demonstrovala, že tam byl cas, kdy vesmír neexistoval - že mel zacátek v urcitém casovém bodu.To je presne, co je prohlášeno v bibli. V první knize Mojžíšove 1:1 cteme: "Na pocátku stvoril Buh nebe a zemi." Obojí, bible a vedecké objevy dosvedcují, že zeme a vesmír neexistovaly vždy! Hvezdári, kterí studovali pohyb galaxií, pozorovali, že vesmír se rozpíná smerem ven od daného bodu, ale se zmenšeným stupnem rychlosti. Zdá se, že vesmír zacal velkým výbuchem. O tom se mluví, jako o "velkém výbuchu." Vedci byli schopní zaznamenat ozvenu, která stále rozléhá vesmírem - která je nazvaná ozvena " radioaktivního zárení", nebo "hluk v pozadí." Stephen Hawking, teoretický fyzik na Cambridgské universite, napsal, že kosmická studia zjevila "Boží mysl," a americký astrofyzik George Smoot, navrhnul, že radioaktivní zárení v pozadí representuje "Boží rukopis"(Veda, srpen 15,1997, str.) Takové dukazy nutí vedce, aby znovu ohodnotili dlouho vážené prírodovedecké teorie. Fyzika také formulovala zákony, které se týkají termodynamiky. První zákon v termodynamice ustanovuje, že množství energie ve vesmíru zustává konstantní. Druhý zákon termodynamiky ustanovuje, že množství použitelné energie v uzavreném systému (vesmíru) se zmenšuje. To znamená, že vesmír se vypotrebovává - proto, "nemohl existovat vždy v minulosti a nebude uxistovat navždy do budoucnosti" - When Skeptics Ask, (Když se skeptici ptají ) - Geisler and Brooks, 1996, str.220. Vesmír mel zacátek. Existence radioaktivních soucástek (jako karbonu - 14), který se rozkládá meritelnou rychlostí ( nazvaný polovicní život), se také obrací k casu, v kterém se tyto složky staly radioaktivní. Toto opet naznacuje zacátek. To je také protikladné teoriím, které vytvorili stoupenci evoluce, ale souhlasí to s písmem. Jaké ale cuasativní cinidlo privedlo vesmír v exisenci? Vedci operují podle zásady, že pro každý následek existuje prícina. Co ale byla prícina " velkého výbuchu?" Byly to pouze slepé, prírodní síly, a nebo to byla inteligentní bytost, Stvoritel Buh, který to peclive naplánoval dopredu? Protože to byla událost, která se stala jen jednou, která nikdy nebyla zaznamenána, a neopakovala se, vedecká metoda nemá uplatnení ve vysvetlení tohoto problému. Námet puvodu, není v rámci vedeckého pátrání. Bible, ovšem, popisuje pocátek vesmíru a zeme v termínech, které jsou srovnatelné s fakty potvrzenými vedou. Objev, že vesmír mel definitivní zácátek, souhlasí s jasnými prohlášeními v bibli. Písmo se opetovne obrací na Boha, jako na Stvoritele hmotné zeme a vesmíru ( První Mojžíšova, 1Izajáš 40:28, Marek 13:19, Zjevení 4:11). Ovšem, pravý Buh se nezabývá jenom hmotným tvorením. Bible také zjevuje, že také existuje soucasne probíhající duchovní dimenze Božího tvorení. Apoštol Pavel píše, že když se nekdo obrátí od života obráceného na sebe, a zacne žít podle ucení Ježíše Krista, stane se "novým stvorením" nebo "novým tvorem" (2.Korintským 5:17, Galatským 6:15). Jak uvidíme, Buh má fantastický zámer pro lidské bytosti, které chtejí zacít Jeho nárocnou duchovní cestu. Bible naznacuje velmi jasne, že život má více stran a vzhledu, než prírodní vedci mohou objevit. Tyto ruzné aspekty jsou zjeveny Stvoritelem - skutecným Bohem vesmíru - a nejsou objevitelné v laboratorích, vedeckými metodami! Stvorení, ve všech svých zretelech, vyžaduje stvoritele. Dukaz 2 - Život vyžaduje Životo-dárce Pocátek života predstavuje další nárocný úkol všem, kterí odmítají ideu o nadprirozeném Bohu. Privrženci evoluce navrhli , že život se utvoril spontánne v chemické louži, když zeme chladla, pred biliony léty. Je nám receno, že uhllík, dusík, vodík a cpavek, nahodile smísený, s pomocí slunecní energie a kosmického zárení, formují amino kyseliny a DNA molekule. Spojeno s pusobením casu, bun'ky se údajne vytvorily, s techto náhodných kombinací. Zatím, co se to zdá prijatelné, biochemici vedí lépe. Vedci, kterí zkoušeli temito metodami vytvorit život, zjistili, že je to daleko obtížnejší, než jejich teorie navrhovaly. DNA molekule obsahuje asi tolik informací, jako svazek encyklopedie. Návrh této vývojové teorie o pocátku života, je obdobný s návrhem, že výbuch ve dvore plném haraburdí, muže produkovat plne sestavený automobil - a že se tento automobil potom zacne rozmnožovat! V devatenácetset padesátých letech, Stanley Miller, provedl jednoduchý pokus, aby videl, zda tyto teorie budou skutecne pracovat. Mel úspech v produkování urcitých amino kyselin, a jeho pokus byl oslavován, jako prukaz, že život muže být spontáne vytvorený z neživé hmoty. Ovšem, provolání bylo predcasné. Ješte nikdo neprodukoval život z kaluže chemikálií, (pre-biotik polévek), navzdory mnohých pokusu. Astrofyzik Hugh Ross poznamenává: "I za vysoce príznivých podmínek v laboratori, tyto polévky neprodukovaly nic, co by zdaleka pripomínalo život. Jeden s problému je, že produkují jenom namátkovou distribuci vlevo - a v pravo orientovaných pre-biotických molekul.....Biochemie života vyžaduje, aby všechny molekule byly bud prave- nebo leve orientované. S celou naší uceností a technologii, se nemužeme ani priblížit, k vytvorení života v laboratori" (Stvoritel a Kosmos, Ross, 1993, str.148). Ctyricet let po puvodním pokusu, Miller prohlásil: "Problém pocátku života se ukázal být mnohem obtížnejší, než jsem já, a vetšina jiných lidí, predvídali" (Vedecký American, únor 1991, str.117). Nemecký biochemik Klaus Dose si všimnul, že všechno úsilí pokusu "vedlo k lepšímu chápání problému zacátku života na zemi, radeji než k jeho vyrešení. V prítomnosti, všechny diskuse o základních teoriích a pokusech v tomto oboru, koncí ve slepé ulicce, nebo priznáním nevedomosti"( Hypotézy stvorení, Moreland, 1994, str.176). Není se cemu divit. Anaxamander of Miletus, staroveký recký filozof, také spekuloval, že se život mohl vyvinout spontánne z neživé hmoty. Tato povercivá myšlenka prevládala až do osmnáctého století, kdy pokusy, které udelal Redi a Pasteur, prokázali opak. Tyto, nyní klasické pokusy zjevily, že cervi, které se objevovali ve zkaženém mase, se nevytvorili z masa, ale vylíhli se z vajícek much, které prišly do styku s masem. Život vzešel ze života - ne z neživoucího. Až do posledních desetiletí, toto platilo jako zákon o biogenesis. Jenom v posledních nekolika desetiletích - kdy se vedci pokoušeli vytvorit život spontánne, aby overili evolucní teorie- byl tento, jednou prijatý zákon ignorován. Stále ale, není prokázáno, že existují vyjímky v tomto zákone. Lidské bytosti mohou spekulovat, že život by mohl vzniknout spontánne z nežijící hmoty, ale fakta nesouhlasí s temito dohady. Clovek nebyl schopný vytvorit život- navzdory znacnému snažení, se strany vysoce inteligentních jednotlivcu. Písmo zobrazuje Boha, jak tvorí život. V první Mojžíšove 2:7 cteme: "I vytvoril Hospodin Buh cloveka, z prachu zeme, a vdechl mu v chrípí dech života. Tak se stal clovek živým tvorem" - neco, co všechny sofistikované laboratore v celém svete, nemohly ani zacít duplikovat. Život vyžaduje dárce života. Zdá se, že není jiný zpusob. Dukaz 3 - Zákon vyžaduje Zákono-dárce Veda existuje, protože vedci rozumí, že vesmír funguje sporádaným zpusobem, podle zákonu- Zákony fyziky ( prítažlivosti a pohybu), zákony chemie a zákony prírodovedy.Tak, jak jeden spisovatel poznamenal: "Od Isaaca Newtona, veda kricela jasnou zprávu; svet sleduje pravidla, pravidla, která jsou v základe matematická, pravidla, která lidé mohou vysvetlit" ( Newsweek, 20. VII, 1998, str.49). I evolucionári zacali své dohady na predpokladu, že pravidla, nebo prírodní zákony, platily stejne na zacátku, jako platí dnes. Kdyby vesmír nepracoval podle techto ustanovení, nebo zákonu, prestal by fungovat, a ve zmatku by se rozpadl. Všimete si, nekolika príkladu, jak tyto zákony pracují. Prítažlivost drží planetu na její obežné dráze. Bez prítažlivé síly, by se neudržely slunecní systémy. Hvezdy a planety by se rítily nekontrolovane prostorem. Gravitacní zákon udržuje zem ve vzdálenosti od slunce, což umožnuje život na této planete. Kdyby prítažlivá síla byla bud slabší, nebo silnejší, než je, hvezdy (jako naše slunce) by nehorely dost teple, nebo by shorely príliš rychle a urcité chemické prvky , nutné pro život, by jednoduše nebyly produkovány. Naše tela existují, protože chemikálie jsou spojeny urcitým zpusobem. Kdyby se chemická reakce neudála vždy stejným zpusobem (podle zákona), prestali bychom existovat jako žijící, dýchající lidské bytosti. Život by prestal existovat. Po roky, se prírodopisné ucebnice odvolávaly na další zákon, známý jako ustálení druhu - zdá se, že množství modifikací, které se mohou vyskytnout u jednotlivých druhu má genetickou hranici. Chovatelé zvírat a pestitelé rostlin si jsou vedomí techto omezení. Charles Darwin si uvedomoval jaká rozmanitost druhu, by mohla být vypestována pri pestování domácích zvírat (jako psu, holubu, krav a koní). Behem své plavby na ostrovy v Tichém oceánu, také pozoroval mimorádné modifikace u želv a ptáku. Když formuloval svoji vývojovou teorii, spekuloval, že tyto malé odchylky, by casem mohly nakonec vytvorit úplne nové druhy - že samotné prírodní síly by mohly vytvorit nové formy života a že stvoritel není nutný. Tyto myšlenky mely dalekosáhlý vliv na západní svet - zejména na jeho náboženství - a vážne podkopaly víru v Boha. Ovšem, cas obnažil vážné problémy v Darwinových myšlenkách. Nikdo nikdy nepozoroval vytvorení nových druhu, tímto zpusobem, v prírode. Na vzdor mnoha pokusu, žádný nebyl schopen vytvorit nový druh výberovým rozmnožováním. Psi se liší velikostí, barvou a mnoha jinými vlastnostmi, ale jsou to stále psi. Kone jsou stále kone. Ovocné mušky jsou stále ovocné mušky. Bible jasne mnohokrát prohlašuje, že Buh stvoril každý typ rostliny a zvírete dle jejich druhu. (První Mojžíšova 1:11-12, 21-25). V oblasti prírodopisu neexistuje dukaz, že se jeden druh muže zmenit v jiný. Bible také ukazuje, že Buh stvoril lidské bytosti podle "Božího druhu" - což, jak uvidíme, naznacuje úcel lidského života. I záznam fosilii podporuje toto základní biblické pravidlo. Darwin spekuloval, že prechodné životní formy musely existovat, jak se druhy vyvíjely, ale vedel, že toto není skutecný prípad. Napsal v Puvodu druhu: " Proc tedy není každý geologický útvar a každá vrstva, plná takových prechodných clánku? Geologie naprosto jiste nezjevuje žádný takový, jemne odstupn'ovaný clánek, a toto je snad nejzrejmejší a nejvážnejší námitka, která muže nabádat proti mé teorii" ( Geisler A Brooks, str.228). Darwin predpokládal, že tyto prechodné clánky budou nalezeny, ale sto let po tom, co jeho kniha byla vytištená, stále chybí! Neprítomnost prechodných forem byla nazývána v palentologii " tajemství remesla". Když se druhy objeví v geologických zápisech, objeví se plne formované. To delá smysl, jestliže byly stvoreny. Dukazy záznamu fosilii, propujcují další podporu biblickému konceptu o pevnosti druhu, a skutecném Bohu, který pusobí v souladu se zákonem a pravidly. Základní otázka je: Jak tyto zákony vznikly? Odkud prišly? Kdo je dal do pohybu? Jak jsou udržovány? Vedci vývojové teorie nevedí. Prírodovedci nemají ponetí. Fyzik Stephen Hawking, vedec, který zkoušel odpovedet otázky o vesmíru, bez pomocí bible, potvrdil, že "zákon (fysikální) mohl být puvodne vynesený Bohem" (Ross, str 91). To je zajímavé, protože bible opetovne mluví o pravém Bohu, jako o "Zákono-dárci" (Izajáš 33:22, List Jakubuv 4:12). Jako Stvoritel, Buh navrhnul a dal do pohybu zákony a síly, které drží vesmír dohromady (Job 28:24-27). V písmu je nám také receno, že Buh "nese vše ( vesmír) svým mocným slovem" (Židum 1:3) - že On udržuje zákon, kterému On dal vznik a který ustanovil. O predmetu zákona, bible zjevuje vyšší dimenzi než fyzickou. Zatím co Buh je popsaný jako Zákono-dárce ve fyzickém smyslu, bible obsahuje duchovní zákon, který Buh navrhnul, aby vládl nad chováním lidí. Deset prikázání tvorí základ Božího duchovního zákona. Je nám jasne receno, že když posloucháme tyto zákony, budeme požehnaní a když neposlechneme tyto zákony, sklídíme negativní následky (Tretí Mojžíšova 26, Pátá Mojžíšova 28). Šalamoun napsal v Prísloví, že život nebude snadný pro toho, kdo prestupuje zákon Boží (Prísloví 13:13). Proc by to tak bylo, jestliže není skutecný Buh , který navrhnul a udržuje tyto zákony? Vývojová teorie nemá na to odpoved'. Jeden z duvodu, proc lidé chtejí odstranit pojem Boha je, že bez Boha, není zákon, podle kterého se máme chovat a jakékoli chování se stane dovolené. Dnes žijeme v následcích této filozofie, jež nicí naši spolecnost! Existence zákona vyžaduje zákono-dárce. Aby tyto zákony pokracovaly do budoucna, nekdo je nezbytne musí udržovat. To je jak pusobí skutecný Buh. Dukaz 4 - Návrh vyžaduje architekta Jeden z nejsilnejších dukazu, že Buh existuje, a jeden ze zretelu, který nejvíce zjevuje pravého Boha, jsou zázracné dukazy o Jeho návrhu, které nacházíme v celém vesmíru - od nejmenšího atomu, až po kosmos. Otázky návrhu a vzoru zpusobily, že prírodovedecké vývojvé teorie uvázly na melcine. Prekvapivé objevy v oblasti návrhu, které byly udelány v posledních letech, je duvodem, který nutí i skeptické vedce, aby uvažovali o Boží skutecnosti. Šalamoun napsal: "Hospodin moudrostí založíl zemi, nebesa upevnil rozumností" (Prísloví 3:19). David prohlásil ohledne lidského tela: "Tobe vzdávám chválu za ciny, jež budí bázen: podivuhodne jsem utvoren,obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plne vedom." (Žalm 139:14). Abraham Lincoln kdysi pozoroval: "Mohu videt, jak clovek muže pohledet na zem a muže být bezverec, ale není pro me predstavitelné, jak se muže podívat nahoru na nebesa a muže ríci, že není Buh." I Albert Einstein si uvedomil "Buh s vesmírem nehraje náhodnou hru". Hluboká pravda techto prohlášení, výsledkem posledních, prekvapivých objevu v oborech tak odlišných, jako v kosmologii a molekulární biologii, zacala být zaznamenána ve vedecké spolecnosti. Darwin priznal, že "tak složité orgány, jako oko, by byly nesnadné vysvetlit termíny pozvolného, postupného procesu, naznaceného jeho teorií," ale to si ješte plne neuvedomil, jak složitá se stane molekulární biologie zraku. (Krest'anské sloletí, cervenec 15-22, 1998, str. 679-680). Biochemik Michael Behe píše v Darwinove Cerné krabici, že neschopnost zastáncu evoluce vysvetlit vývoj takových složitých struktur a postupu je " velmi silný náznak, že Darwinova teorie má nedostacující kostru pro porozumení vzniku komplexních biochemických systému" (ibid.). Objevy o vesmíru byly práve tak dalekosáhlé. S rustem lidské vedomosti, rostly dukazy, že vesmír se nemohl vytvorit náhodou. Jeden spisovatel poznamenává: "Stejná veda, která "zabila" Boha, navrací víru, v ocích verících. Fyzikové našli znaky, že kosmos je delaný na míru pro život a vedomí. Ukázalo se, že jestliže konstanty prírody - nemenící císla, jako síla prítažlivosti, nabití elektronu a hmota protonu- by byla i o nepatrné množství odlišná, atomy by se neudržely ve svém celku, hvezdy by nehorely a život by se nikdy neobjevil" (Newsweek, 20. cervence, 1998, str.48). Fyzik John Polkinghorne, který se stal anglikánským knezem, napsal: "Když si uvedomíte, že zákon prírody musí být neuveritelne jemne nastavený, aby vytvoril vesmír, jaký vidíme, vše se spojí , aby nám byla dána myšlenka, že kosmos se jen náhodne nestal, ale že za vším musí být úcel" (ibid.). Astrofyzik Hugh Ross debatuje o techto triceti trech, presne ustanovených podmínkách, které umožnují život na této zemi. ( Stvoritel a kosmos, Ross, 1993, str.131-145). Vzrustající množství vedcu v oboru fyziky, hvezdárství a kosmologie, priznává "anthropický princip" (recky anthropos - clovek). Tuto zásadu navrhnul v 1970-tých létech fyzik Brandon Carter. Prohlašuje, že aby život mohl existovat na zemi, všechny podmínky musely být "naplánovany" od prvního pocátku vesmíru. Tak jak harvardský Ph.D. Patrick Glynn poznamenává: " Základní vysvetlení vesmíru je, že se zdá být postupem zorganizovaným pro dosažení konecného cíle, stvorení lidských bytostí" (Buh:dukazy, Glynn, 1997, str.7, 32). Glynn ríká dále: " Z hledista vedeckého pohledu, skutecnost, že vesmír vypadá jako by mel urcitý zacátek, muže být již samo o sobe dost znepokojující. Co se ovšem zdá, že zahání badatelé vesmíru, na pokraj šílenství, je anthropický princip" - že zeme a vesmír byly stvoreny pro lidstvo ibid., str.42). Je to ohromující, aby dnešní vedec udelal takové pozorování! I když vesmír predem plánovaný pro lidstvo, muže být otresná úvaha, pro ateisty a evolucní privržence, to je presne, co bible jasne prohlašuje. Písmo zjevuje, že Buh mel úcel, když stvoril lidské bytosti. V první knize Mojžíšove 1:26-28 cteme, že Buh stvoril cloveka, aby byl Jeho obrazem, (ne k obrazu opic) a dal lidským bytostem vládu nad zemí - aby ji rídili a udržovali. Apoštol Pavel rekl Rímanum, že se mužeme stát "Božími detmi" a "dedici Boha a spolecní dedici s Ježíšem Kristem" (Rímanum 8:14-17). To znamená, že budeme mít podíl na dedictví, které Ježíš Kristus má - to je, nesmrtelný život (1.Korintským 15:50-53) a vládu na této zemi v pricházejícím království Božím (Zjevení 5:10). Bible ukazuje, že lidské bytosti byly stvoreny, za tím konecným úcelem, aby se staly cástí Boží rodiny (1 Jan 3:1-4, Židum 2:1-11) a nakonec vládnout na této zemi s Ježíšem Kristem (Zjevení 5:10, Daniel 7:27). Toto je úcel lidského života, ale tato vzrušující informace byla behem století prekroucená a potlacená! Není to ani dnes vetšinou teologu, porozumeno. Srovnejte tuto neuveritelnou budoucnost, jak je nacrtnutá v bibli, s všeobecným názorem, že bud' pujdeme do nebe, budeme sedet na oblacích a budeme hrát na harfu, a nebo že budeme naveky horet v pekelném ohni. Srovnejte budoucnost zjevenou pravým Bohem, s nápadem zoologa Richarda Dawkinse že, "vesmír, který pozorujeme nemá...žádný plán, žádný úcel, žádné zlo a žádné dobro, nic než bezúcelnou lhostejnost... jsme stroje na rozmnožování DNA...To je každého žijícího objektu výhradní duvod pro život! (Veda, srpen 15,1997, str. 892). Není divu, že dnes lidé nevidí žádný duvod pro život, nebo že nemají nadeji, nebo nadšení pro budoucnost? Veda, filozofie a teologie zklamala, a nepochopila skutecný význam života! Bible jasne prohlašuje, že lidstvo bylo oklamáno velmi chytrým podvodníkem (zjevení 12:9). Vývojové teorie, které podkopaly víru v pravého Boha, a nevhodné usuzování teologu, hrály také svoji roli v tomto klamu. Taktéž lidské bytosti, které jednoduše nechtejí vzít v úvahu, že existuje Buh, protože by to neslo s sebou omezení jejich chování. Ovšem skutecný Buh, který navrhnul vesmír, má také návrh a úcel pro lidstvo.Vedci objevují zarážející dukazy o inteligentním návrhu ve vesmíru. Bible zjevuje úžasný, Boží, konecný úcel, pro lidstvo. Inteligentní a úcelný návrh - fyzický a duchovní - vyžaduje nadprirozeného Architekta - skutecného Boha! Dukaz 5 - Vyplnené prorocké sliby Nekteré, nejpresvedcivejší dukazy o nadprirozeném a všemocném Bohu, prichází z disciplin historie a proroctví. Zarážející presnost biblických proroctví, je trvalá a nárocná výzva, pro skeptiky. Je to ale neuveritelné, když si uvedomíme, kolik lidí, což zahrnuje svetské vedce, si jednoduše neuvedomuje, jak biblická proroctví jsou pozoruhodne potvrzená, známou historii. Ješte prekvapivejší je, že o proroctví se dnes duchovenstvo málokdy zminuje - presto vyplnené proroctví absolutne dokazuje, že tam je skutecný, všemocný Buh. Issac Newton, jeden z nejvynikajících myslitelu západní civilisace, byl fascinován biblickým proroctvím (Veda, 15:srpna 1997, str.892). Skutecný, biblický Buh, doslova vyzývá jiné, aby presne predpovedeli budoucnost, a také predpoved' vyplnili. Prorok Izajáš cituje, že Buh ríká: "Predlož svuj spor, praví Hospodin, predstupte se svými dukazy, pravý Král Jákobuv. Predstupte a oznamte nám, co se má prihodit. Oznamte, co bylo na pocátku, vezmem si to k srdci. Chceme poznat budoucnost, ohlaste nám, co má nastat. Oznamte, co bude následovat, at' poznáme, že jste bohové. Jen predved'te neco dobrého ci zlého, podíváme se a spolecne to uvidíme (Izajáš 41:21-23). Ti, kterí studují predpovedi, rozumí, že je bláhové, snažit se predpovedet budoucí události do detailu - specielne v menivém oboru politické vedy a sociologie, ale písmo to delá znovu a znovu s markantní presností! Skoro 30 procent bible je venováno proroctví. Zrídka kdy, je tento námet predmetem ranní, nedelní bohoslužby, ve vetšine kostelu. Nemužeme se divit, že mocný Buh, popsaný v bibli, se nezdá být dnes skutecný. Nápadný príklad vyplneného proroctví, mužeme nalézt v knize Ezechiela, která je datovaná približne 600 let pred Kristem. Ezechiel zaznamenává velmi odlišnou budoucnost, pro dve hlavní mesta, Tyre a Sidon. Je to jako predpovídat, co se stane San Francisku a Los Angeles, Torontu a Otawe, nebo Londýnu a Paríži, behem príštích 2,500 let! Sidonu je slíbeno, že bude mít krvavou historii, ale, že bude pokracovat v existenci (Ezechiel 28:22-23). Na rozdíl od toho, Ezechiel velmi podrobne prorokoval, že mnoho národu prijde proti Tyre, jako vlny more (26:3). Tyre bude smeten na holou skálu (Verš 4), a pozustatky vrženy do more (verš 12), a již nikdy nebude vystaven (verš 14). Toto mocné mesto, stred velké obchodní ríše, se stane bezvýznamným místem, kde budou rybári sušit síte (verš 5). Vše to se stalo- do písmeme ( Dukazy, které vyžadují rozsudek, Mc Dowell, 1979, vol.1, str. 274-281). Skutecný Buh predpovedel budoucnost do detailu a zpusobil, aby se vyplnila ( Izajáš 46:9-10). Jiná série pozoruhodných proroctví, se zabývá specifickými sliby o narození, živote, smrti a vzkríšení Ježíše Krista. Tato proroctví byla zaznamenáná mnoho století pred tím, než Kristus byl narozen. První dve kapitoly Matouše, citují proroctví, že Ježíš se narodí panne (Izajáš 7:14), v Betléme (Micheáš 5:2). Bude musit uprchnout do Egypta (Ozeáš 11:1).Pred svoji smrti, pojede do Jeruzaléma na oslu (Zacharjáš 9:9). Budou losovat o Jeho odev (Žalm 22:19). David prorokoval, že Kristus bude vzkríšen (Žalm 16:10). Zde opet, pravý biblický Buh, predpovedel urcité budoucí události, a vyplnil je- do písmene! Vyplnená proroctví, ovšem nejsou omezená na starou historii a ríše, které dávno zmizely. Další proroctví jsou vypln'ovány dnes, zatím co ctete tuto brožurku! Klíc k porozumení proroctví, která se týkají našich casu, spocívá v rozeznání totožnosti moderních izraelských národu. Buh, který inspiroval bibli, slíbil Abrahamovi, že jeho potomku bude mnoho a že budou požehnáním národum na zemi (První Mojžíšova 12:1-3). Buh predpovedel, že nakonec budou vlastnit brány svých neprátel (První Mojž. 22:17, 24:60). Moderní izraelské národy jsou potomky Jakuba, Abrahamova vnuka, jehož jméno Buh zmenil na Izrael (První Mojžíšova 32:28). Jakub mel 12 synu, mezi nimi Judu - otce Židu. Ovšem, bylo prorokováno, že dva Jakubovi vnuci, Efrajim a Manases, se stanou hlavními dedici slibu požehnání prvorozených, který byl puvodne dáný Abrahamovi. Manases se mel stát velkým národem, ale Efrajim, se mel stát velkou spolecností národu.(První Mojžíšova 48:14-20). Požehnání slíbené Manasesovi a Efrajimovi bylo zdedeno Spojenými Státy a národy, které utvorily Britské spolecenství národu. Tato prekvapivá událost a budoucnost, která pusobí vystrízlivení a která je prorokovaná pro tyto národy, které obdržely požehnání prvorozených, je popsána v brožurce, " Jaká je budoucnost pro Ameriku a Velkou Britanii." Záznam historie, práve tak, jako svetové události dnes, potvrzují neuveritelne presné proroctví, zaznamenané ve slovu Božím. Bible je inspirovaná, všemocným, nadprirozeným Bohem. Její proroctví nejsou jenom výmyslem smrtelného cloveka, který se snaží formulovat filozofii náboženství. Verše vyplnených prorockých slibu, vyžadují vysvetlení- nemohou být jednoduše ignorovány, nebo nejak pošetile vymluveny! Buh, který inspiroval tato proroctví a dokázal, aby se vyplnila, musí být pravý! Dukaz 6 - Odpovedená modlitba Jiný dramatický dukaz, Boha je, že spln'uje Svuj slib, odpovedené modlidby. Pro ty, kdo neverí v Boha a nikdy neprosili, je to pouze záležitost pochybností a neduvery. Ovšem, pro jednotlivce, kterí verí v Boha, a kterí prosí- což, na príklad, zahrnuje až 90 procent Americanu- odpovedená modlitba je jeden s nejsilnejších osobních dukazu, že Buh existuje. Pro ty, kterí vedí, že jejich prosba byla odpovedena, pochybnosti skeptiku, mají nepatrnou duležitost. Je to z bible, ne z prírodních ved, jak se poucíme o modlitbe. Písmo oplývá príklady o modlitbách, které byly odpovezeny. Šalamounovy žádosti o moudrost bylo vyhoveno, i s prídavným požehnáním (1.Královská 3:5-13). Je nám receno, že "Eliáš byl clovek jako my, a když se naléhave modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tri roky a šest mesícu. A opet se modlil, a nebe dalo déšt a zeme prinesla úrodu.(List Jakubuv 5:17-18). Nový zákon zaznamenává mnoho príkladu dramatických odpovedí na modlitby. Ježíš prosil celou noc a žádal Boha o vedení, pred tím, než vybral 12 apoštolu, které použil, aby vystavel Svoji církev (Lukáš 6:12-13). Ježíš prosil hodiny pred tím, než prišel - krácel po vode - k apoštolum (Matouš 14:23-25). Lazarus byl vzkríšen z mrtvých, výsledkem prosby Ježíše k Bohu (Jan 11:41-44). Když clenové zacínající církve nového zákona, prosili, aby meli odvahu ucit evangelium, Buh potvrdil jejich žádost tím, že se otrásla budova, v které se sešli (Skutky 4:23-31). Bible nás také ucí, jak máme prosit. Práve tak, jako díte se musí naucit, jak mluvit, i my se musíme naucit, jak máme prosit. Ježíšovi ucedníci, se zeptali, "Pane, nauc nás, jak se modlit " (Lukáš 11:1). Ježíš nám dal model, který máme napodobit (Matouš 6:5-15). Mužeme videt, z tohoto príkladu, že modlitba má být uprímná rozmluva s Bohem o naších potrebách a starostech - ne jen opakování nejakých slov a frází, znovu a znovu (verš 7). Je nám receno, že Buh slyší modlitby spravedlivých - jednotlivcu, kterí se Jej snaží poslouchat (1 Petr 3:12, 1 Jan 3:22). Bible nám zjevuje, že motlitby svetcu, delají Bohu potešení -tak jako sladce-vonící korení (Zjevení 5:8). Ježíš povzbuzoval Své následovníky: "Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; t'ukejte, a bude vám otevreno" (Matouš 7:7-12). Musíme ale žádat v souladu s Boží vuli, což je nárocný úkol, který se musíme naucit, abychom se modlili správne. (1Jan 5:14). Abychom rozumeli, co je Boží vule, musíme studovat bibli - Boží návod k upotrebení. Pomocí modlitby, mužeme mluvit s Bohem, o všech našich starostech. Když je váš život prázdný, a snad se cítíte odríznutí a sami, proc o tom nemluvite s Bohem, v modlitbe? Když vidíte nedostatek významu a úcelu, v našem svetském, materialistickém svete, proc v privátním míste nepokleknete, a nemluvíte s vaším Otcem? Jestli jste cítili prázdnotu a bezvýznamnost organizované víry, sdelte vaše cítení svému Stvoriteli, pravému Bohu tohoto vesmíru! Požádejte se Ho, aby Vám pomohl porozumet bibli a pravdivému významu života. Poproste, aby Vás doprovodil tam, kde pracuje, ve Své náboženské víre. Projevte Mu své prání, aby vám pomohl, abyste se mohli naucit, jak žít život v souladu s Jeho instrukcemi, abyste mohli obdržet odmenu, kterou jen On muže dát. Sledujte instrukce Ježíše Krista, které mužete císt v Matoušovi 6:5-15 a Lukášovi 11:1-4. Zacnete prosit! Mužete zažít dukaz odpovezené modlidby vlastní zkušeností, když zacnete žádat v souladu s ucením Božím. Buh se nemení (Malachiáš 3:6). On odpovedel na modlitby v minulosti a odpovídá i dnes. A stejne tak uciní v budoucnu. Bible prohlašuje jasne, "Nebot oci Hospodinovy obzírají celou zemi, takže se mohou vzchopit ti, jejichž srdce je cele pri nem" (2.Letopisu 16:9). Odpovedená modlitba je silný a osobní prukaz, že Buh je skutecný! Dukaz 7 - Zpusob života, který má positivní výsledky Nad konecným dukazem, že existuje skutecný Buh a Jeho Slovo je pravdivé, se musíme strízlive zamyslit. Tento dukaz delá smysl více jednotlivcum, kterí behem života udelali nejaké chyby. Ovšem také to muže být duležitý dukaz pro každého, mladého, nebo starého, kdo má "oci, aby videl a uši, aby slyšel" a kdo se muže naucit s chyb druhých. Tento dukaz zahrnuje srovnání výsledku, dvou kontrastních zpusobu života. Naše moderní spolecnost je prostoupená presvedcením, že cokoli funguje, je správné - že nic není tak absolutního, jako, že je neco správné nebo špatné. Zpráva, kterou Buh zaznamenal v bibli, je velmi odlišná. Písmo ukazuje, že existuje Boží zpusob života a také svetský zpusob, kde si jen deláme svoji vlastní vec, podle vlastních predstav. Dukaz je ve výsledcích. Bible jasne ohranicuje tyto dva kontrastní prístupy k životu. Mojžíš vysvetlil Boží instrukce, pravekému Izraeli: "Predložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlorecení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty I tvé potomstvo" (Pátá Mojžíšova 30:15-20). I dnes je to stále jeden z hlavních a nárocných požadavku života. Jako lidské bytosti, se svobodným morálním rozhodováním, máme svobodu, abychom si zvolili poslouchat Boha a být požehnaní, nebo ignorovat Jej a žít v rozporu s Jeho instrukcemi (na základe našeho oduvodnování) a žít s následky (Pátá Mojžíšova 28, Tretí Mojžíšova 26). Šalamoun zaznamenal podobnou radu:"Verolomní vytrvávají na své ceste" a ješte "Líbí-li se Hospodinu cesty cloveka, vede ku pokoji s ním i jeho neprátele." (Prísloví 13:15, 16:7). Ježíš popsal stejné možnosti - úzkou a nesnadnou cestu, která vede k životu, a širokou, snadnou cestu, kterou si vybere vetšina lidí, a která vede do záhuby (Matouš 7:13-14). Smutná skutecnost lidské historie je, že vetšina lidí " jde s proudem" - deláme, co se nám zdá správné v naší vlastní mysli. Místo, abychom se pokoušeli naucit od našeho Stvoritele, jak máme žít život podle Jeho instrukcí, dáváme prednost vše delat svým vlastním zpusobem. Výsledek tohoto prístupu k životu je nekdy nazývaný "težkou školou života". Jestli váš život byl radou nesnadných situací, zklamání a slepých ulicek, proc nezkusit jiný prístup? Prostudujte Slovo vašeho Stvoritele, a zacnete pro zmenu delat veci, Jeho zpusobem. Dukazy budou ve výsledcích. Podívejme se rychle na životní cestu, kterou Buh doporucuje v bibli, abyste mohli Jeho zpusob vyzkoušet. Ve staroveku, na hore Sinaj, Buh dal Izraeli Svuj zákon (Druhá Mojžíšova 20), a oni souhlasili, že ho budou dodržovat (Druhá Mojž. 19:5-8). Buh zamýšlel udelat s Izraele vzor pro celý svet, kdyby se naucili žít podle Jeho moudrých instrukcí (Pátá Mojž, 4:1-10). Ovšem, oni nedokázali dodržet smlouvu, otocili se od Božích instrukcí a výsledkem toho, se dostali do podrucí (Ezechiel 20). V Novém zákone je nám receno, že Ježíš prišel krest'anum podrobneji vysvetlit zákon (Matouš 5:17). Vysvetlil, jak máme žít v duchu zákona, ne jenom dle písmena (Matouš 5:21-28). Opet zde, Buh mel na mysli, že ti, kterí si vyberou sledovat Jeho instrukce, se stanou svetlem (príkladem) svetu, že Boží cesty mají výsledky. Ježíš jasne prohlásil, že " Já jsem prišel, aby meli život a meli ho v hojnosti." (Jan 10:10). On byl definitivne obhájce lepšího zpusobu života. Contrast mezi ucením Ježíše a zpusoby tohoto sveta, se nechá srovnat s rozdílem mezi nocí a dnem (Jan 3:16-21). Když apoštolové nabádali lid, aby opustili zpusoby tohoto sveta a žili podle skutecného ucení Ježíše (2:Korintským 6:11-18), byli napadáni obvineními, že " ti, kterí pobourili celý svet, prišli i k nám" (Skutky 17:5-6). Boží zpusob života, tak, jak je nacrtnut v bibli, není nepresný, mlhavý, rozredený zpusob, který lidé mohou príjmout, nebo ne a zmenit podle svých potreb. Boží zpusob je založen na Jeho zákonu. Zahrnuje to zvláštní pomer, chování a cvicení, které si né každý preje sledovat a s ním vydržet. Je nám receno, že Boží pravda skutecne rozdelí prátelé a rodiny (Matouš 10:34-36), ale má urcité výsledky a sledování Boží pravdy prinese jisté odmeny (Zjevení 3:10-11). Jeden z hlavních duvodu, proc hlavní krest'anské víry v západních zemích, dnes nepusobí velkým vlivem, je to, že teologové tak rozredili biblické zásady, že aktívne neucí, jak lidé mají vést svuj život. Jedno z hlavních odvetví náboženství, bylo popsáno jako "instituce volného pádu...s nicím, ceho se mužete pridržet...žádné spolecné presvedcení, žádné spolecné dohady, žádné vyhranené zásady, žádná prijatá definice" co to znamená, patrit k urcité víre (Prázdný kostel, Reeves, , str.10). Knez, v této urcité víre prohlásil, že "není v povolání, kde má rozdelovat dogmatické odpovedi" (ibid., str.24). Jednoduše, toto není stejný kostel, který založil Ježíš Kristus, o kterém ctete na stránách Nového zákona! Kompromis a rozredování bible, nemá výsledky. Církve zaniknou duchovne, když se to pokouší delat. To, také, je žijící prukaz, že Boží zpusob je správný- Nekdy se cloveku zdá cesta prímá, ale nakonec privede ke smrti (Prísloví 14:12). To je, co skutecný Buh, prohlašuje jasne ve Svém slovu. Uzáver: Pricházející soud Moderní hlásající krest'anství nabízí svetu shovívavého Boha , který je príjemný, milující a nekonecne trpelivý. Vetšinou nechá lidi delat co chtejí, a je štastný, jestli se nekdy modlí a jdou do kostela nekolikrát za rok. Ovšem, tato falešná predstava Boha - která je výsledkem lidské fantazie - není duležitá pro životy vetšiny lidí, tak, jak jsme videli v této brožurce. Skutecný biblický Buh, je ovšem podstatne rozdílný od lidských predstav! Buh, jak vyplývá z písma, je mocný Stvoritel, inteligentní Návrhár, Dárce života a Zákonodárce, který zasahuje do prubehu historie a stále odpovídá na modlitby jednotlivcu. Ve Svém slovu jasne nacrtnul dva rozdílné zpusoby života. Ackoliv je milující a má slitování, je spravedlivým Buhem, soudí a odmení nás podle naší práce. Dá nám možnost výberu, a nechá nás sklidit, co jsme zaseli.To je proc biblický Buh prikazuje Svým pravým služebníkum:"Volej z plna hrdla, bez zábran! Rozezvuc svuj hlas jako polnici! Mému lidu ohlas jeho nevernost, domu Jákobovu jeho hríchy" (Izajáš ), a nejen kázat "príjemné veci", které lidi oklamou (Izajáš 30:9-10). Buh chce, aby lidé rozumeli proc žijeme, a naucili se proto udelat správnou volbu, která prinese trvající odmenu, po které touží - a kterou jen On muže dát. Pravý Buh nám také promine, když litujeme - když si uvedomíme své chyby ( když prekrocíme Jeho zákon a hrešíme - 1 Jan 3:4). Buh je potešen, když zacneme menit své životy, a žijeme tak, jak nás On ucí. Bible nám ukazuje, že Buh pracuje na plánu a úcelu na této zemi. Pravý Buh pošle Ježíše Krista zpet na tuto zem, aby utvoril Království Boží, které brzy prijde. To je doslova srdce a obsah pravé zprávy evangelia. To je, co Ježíš ucil a Jeho ucedníci hlásali (Marek 1:14-15, Lukáš 9:1,2, Skutky 8:12, 28:23, 31). Stejná zpráva bude prohlášena svetu Jeho pravou církvi, práve pred koncem tohoto veku (Matouš 24:14). Po svém návratu Ježíš Kristus doslova zmení smer lidské historie, velmi dramatickým zpusobem. Bude soudit svet spravedlive, podle Svého Božího zákona (Žalm 96:13, Zjevení 19:11). Udelá konec lidskému utrpení a nespravné vláde. Apoštol Jan píše o case, kdy Buh prinese Svou velkou sílu a bude vládnout - odmení Své služebníky a znicí ty, kterí nicí ( znecišt'ují a korumpují) zem (Zjevení 11:15-19). Buh udelá rozdíl mezi temi, kterí si vyberou chovat se jeho zpusobem, a temi, kterí mají v úmyslu setrvat na svých cestách.(Matouš 25:31-46), mezi temi, kterí vedi, co bible jasne ucí a temi, kterí byli oklamáni nepravými myšlenkami popletených ucitelu. Cas tohoto soudu se zdá být práve pred námi. Ježíš Kristus preorientuje myšlení lidské spolecnosti na skutecný mír, spravedlnost a pravdu (Izajáš 9:6-7, Zjevení 11:15-18) s pomocí Svých svetcu (Daniel 7:27). Prorok Micheáš vypráví: "On bude soudit mnohé národy, ztrestá mocné pronárody, i ty nejvzdálenejší. I prekují své mece na radlice, svá kopí na vinarské nože. Pronárod nepozdvihne mec proti pronárodu, nebudou se již cvicit v boji" (Micheáš 4:3). Toto všemocný Buh zjevuje skrz proroka Ezechiela: "Uprostred svého izraelského lidu dám poznat Své svaté jméno a už nedopustím, aby Mé svaté jméno bylo znesvecováno. I poznají pronárody, že já jsem Hospodin, Svatý v Izraeli. Hle, co melo prijít, nastalo, je výrok Panovníka Hospodina, to je ten den, o nemž jsem mluvil"(Ezechiel 39:7-8). Podvod, pochyby a neduvera o Bohu, která je tak rozšírená v naši spolecnosti, bude odstranena navždy. Pravý biblický Buh prikázal Svému vybranému lidu, aby nezbožnovali žádného jiného boha, nebo bohy (Druhá Mojžíšova 20:1-7). Varoval Svuj vybraný národ pred následky, když by nádledovali jiné bohy (Pátá Mojžíšova 8:11-20). Apoštol Pavel rekl církvi v Ríme, že by podnecovali hnev Boží, kdyby zacali tvorit své vlastvní predstavy Boha, podle svých vlastních predstav (Rímanum 1:18-23). Stejne varoval víru v Korintu (2 Korintským 11:1-4).To vše se ale stalo i v našich dobách dnes. Popletení teologové se rozhodli "opustit tak zvané prirozené dukazy o existenci Stvoritele a zduraznit osobní víru a prítomnost Boha v lidském svedomí" (Reeves, str. 95-96). Neštastné výsledky tohoto moderního, liberálního prístupu je to, že mnozí byli oklamáni o skutecném Bohu. Jak se blíží konec této doby, nenechte se oklamat. Ježíš jasne varoval pri nekolika príležitostech o této možnosti (Matouš 7:15-20; 24:4-5,11,24). Apoštol Pavel nabádal cleny ranné víry nového zákona "Všecko zkoumejte, dobrého se držte;(1.Tesalonickým 5:21). Vy mužete prokázat, že existuje Buh. Nepotrebujete se slepe "spolehat jen na víru". Mužete mít pravou víru, založebnou na skutecných dukazech, a pravý vztah ke svému Stvoriteli! Buh tohoto vesmíru - Buh, který inspiroval bibli - je skutecný. Stvoritel, Návrhár a Udržovatel kosmosu je naživu. Zpusobí, aby se vyplnilo, co prorokoval ve Svém slovu. Ježíš Kristus se vrátí na tuto zem, a utvorí království Boží, které bude vládnout nad všemi národy. To je o cem pravé evangelium, o pravém Bohu, hovorí. Mužete být cásti této vzrušující budoucnosti, jestliže poznáte PRAVÉHO BOHA.