SOUHRN DUCHOVNÍCH PRINCIPŮ ŽIJÍCÍ CÍRKVE BOHA - Prohlášení víry


Oficiální prohlášení základních doktrín a víry
Žijící církev Boha zakládá své dokríny a to, v co verí, na Svaté bibli, na inspirovaném slovu Božím. Naše dokríny, denní rozhodování, koncepty a tradice mají své koreny ve Worldwide círvi Boha, pod vedením Herberta W. Armstronga, který v 1952 ustanovil a vysvetil Dr. Roderick C. Mereditha (nášeho predsedajícího evangelistu), jako prvního evangelistu té organizace. Písmo praví, že musíme " rust v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista" (2Petr 3:18). V souhlasu s tímto biblickým príkazem, predsedající evangelista s concilem starších Žijící církve Boha, vedeni Duchem Svatým, mají zodpovednost objasn'ovat a ustanovit doktríny, jak vyjádreno v tomto oficiálním prohlášení víry.

Církev, její jméno a její poslání
Biblické jméno pravdivé církve je Církev Boha. Buh jmenuje veci, tak, jak jsou. Toto jméno je jasne uvedeno v obou, jednotné i množné forme na dvanácti ruzných místech v Novém zákone - vcetne Sk 20:28,1K 1:2, 10:32, 11:16 a 1Tm 3:15. Žijící církev Boha, se svým ústredím v U.S.A., má cleny v mnohých zemích po celém svete a plní trojí poslání: 1. Kázat pravdivé evangelium o Božím království (Mk 1:14, Mt 24:14, Ez 3 a 33) a jménu Ježíše Krista (Sk 8:12) všem národum jako svedectví. 2. Duchovne živit své cleny, organizovat místní církevní congregace a tím se starat o duchovní a materiální potreby svých clenu, tak jak to Buh umožní (1Pt 5:1-4, Jan 21:15-18). 3: Kázat proroctví konecných casu a varovat jak anglicky mluvící národy, tak i CELÝ SVET pred nadcházejícím "hrozným soužením" (Matouš 24:21).

Bible svatá
Bible je inspirované zjevení od Boha, lidstvu. Je to ten pravý základ pro všechny církevní dokríny (Mt 4:4, 2Tm 3:16). Veríme, že bible je neomylná ve svém puvodním rukopisu a je autoritatívním základem pro všechnu pravdivou znalost (Jan 17:17)

Kdo a co je Buh ?
"Boží Hlava"se sestává z Otce a Syna. Existuje jeden Buh (1K 8:4 a Pátá Moj 6:4). Písmo ukazuje, že Buh je Boží rodina, která zacala se dvema, Bohem Otcem a Slovem (Genesis 1:26, Ef 2:19, 3:15, Žd 2:10-11).

Buh je Duch a je vecný.
Otec je Nejvyšší Bytost Boží Hlavy. Ježíš Kristus rekl, že byl poslán, aby zjevil Otce ( Mt 11:27, Jan 1:18, 17:24-26) a sám zduraznil, že Jeho Otec je vetší než On (Jan 10:29, 14:28)
Syn, Ježíš Kristus, je " Slovo" (recky logos), pomocí kterého Otec stvoril všechny veci (Jan 1:1-3), "ten jediný pocatý Syn" Otce (Jan 1:14, 18, 3:16, 18) a Spasitel celého lidstva (1Jan 4:14). Zemrel za naše hríchy a byl vzkríšený, abychom mohli být zachráneni pred vecnou smrtí (Sk 4:10-12). Nyní sedí na pravé strane Otce a vykonává funkci našeho Nejvyššího Kneze a Žijící Hlavy církve (Ef 1:22-23, Žd 4:14-16).

Duch Svatý
Buh je duchovní bytost. Duch Svatý je ta pravá podstata, mysl, život a síla Boha. Duch Svatý není bytost. Duch Svatý je vlastní soucástí Otce a Syna a vyzaruje z Nich do celého vesmíru (1Kr 8:27, Ž 139:7, Jr 23:24). Pomoci Ducha, Buh stvoril všechny veci (Gn 1:1-2, Zj 4:11). Je to síla pomocí které Kristus udržuje vesmír (Žd 1:2-3). Je dán všem, kterí litují svých hríchu a jsou pokrteni (Sk 2:38-39) a je to síla (Sk 1:8, 2Tm 1:6-7), jež umožnuje všem verícím, aby prekonávali hrích a zvítetili nad ním (R 8:37, Zj 2:26-27 a byli vedeni k životu vecnému.

Evangelium Kristovo Evangelium je ta "Dobrá zpráva" o odpuštení našich hríchu, obetováním Ježiše a brzo pricházejícím království a vláde Boží. Kristovo Evangelium zjevuje zpusob, jakým budeme ospravedlneni Bohem, abychom se stali spolu-úcastníky v Jeho království (Sk 2:38-39, Mk 1:14-15, Mt 24:14, Sk 8:12, 17:7, 28:30-31, Zj 2:26-27).

Spasení Spasení je dar Boží, Jeho milostí, pomocí naší víry v Ježíše Krista (Tt 3:5, 2K 2:15, R 5:10). Po pokání a krtu, Buh nás ospravedlní od naších minulých hríchu. Po té zacínáme pokracující proces " spasení" tak jak rosteme v laskavosti a znalosti Krista (2P 3:18). Naše spasení bude ukonceno pri znovu-vzkríšení (1K 15:50-54). Tak jak držíme biblické Svátky a Soboty, hloubeji zacneme rozumet Božímu plánu spasení a krokum, které ciníme jako krest'ané.

Kroky vedoucí ke spasení:

Víra v Krista První duležitý krok ke spasení je docílit úplnou víru v Boha a v Kristovo obetování (Ž 6:1, 11:6). Petr rekl, "Bud' pokrten ve jménu Ježíše Krista pro odpuštení hríchu (Sk 2:36-38).

Lítost a pokání Životne duležitý krok ke spasení, je lítost nad ucinenými hríchy - pokání z prestoupení Božích zákonu (1Jan 3:4). Na pocátku církve Nového zákona, Petr byl inspirován, aby prikázal, "lituj a bud' pokrten, každý z vás..." (Sk 2:38). Protože každá lidská bytost zhrešila (R 3:23), a trest za hrích je smrt (R 6:23), každý kdo zhrešil, musí prestat prestupovat Boží zákon a musí být ochoten poslouchat Svého Stvoritele, skrz Krista, který žije v nem (Ga 2:20).

Krest ponorením Po tom, kdy nás Buh povolá, privede nás k pokání, príjmeme Krista jako svého osobního P ána a Spasitele, a další duležitý krok ke spasení je krest vodou. Každý má být pokrten (Sk 2:38, 8:35-39, 9:1-18) jako znamení úplného vzdání se Bohu a naší ochotou pohrbít svoji starou osobnost (R 6:3-6).

Príjmutí Boží milosti Spasení je výsledek použití obojího, Božího zákona a Jeho "milosti" (recky: charis). " Milostí tedy jste byli spaseni, skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar, není z vašich skutku, takže se nikdo, nemuže chlubit (Ef 2:8-9)! Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlneni prolitím Jeho krve, ... tím spíše nás smírené zachrání jeho život." (R 5:9-10). Pri krtu krest'an vstoupí do "nové smlouvy" s Bohem (Mt 26-28). Tato nová smlouva neciní Boží zákon neplatným. Buh napíše Své zákony do naších myslí a srdcí (Ž 8:8-10). Když je clovek pokrten, on nebo ona, uciní posvátnou smlouvu s Bohem, že s pomocí Ducha Svatého bude dodržovat Jeho prikázání a žít zbožný život od toho dne ! Je to Kristus, kdo skutecne žije Svuj poslušný život v nás skrze Ducha Svatého. Jak byl apoštol Pavel inspirován napsat, Jsem ukrížován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mne Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víre v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. (Ga 2:20).

Obdržení Božího Ducha Svatého Když uciníme pokání, prijmeme Ježíše a jsme pokrteni, Buh nám odpustí naše hríchy (Sk 2:38, Ž 103:3, 10-13). Jestliže máme skutecne premoci hrích, musíme obdržet Boží " sílu z výsosti" (L 24:49). Pomocí Božího dynamického Ducha, mužeme dodržovat Jeho prikázání. Podle ucení Nového zákona, Duch Svatý byl dán položením rukou Kristových apoštolu, nebo starších církve (Sk 8:17, 9"17, 19:6, 2Tm 1:6).

Vyvíjení a cvicení "žijící " víry Slovo Boží zdurazn'uje, že víra je nezbytná pro spasení, a je jednou z fundamentálních dokrín bible (Ž 6:1). Bez víry však není možné zalíbit se Bohu (Ž 11:6). Ale žijící víra zahrnuje provedení toho, co Buh praví, být Mu poslušným! Neuznáš ty nechápavý clovece, že víra bez skutku není k nicemu ? (List Jakubuv 2:20).

Rust v "milosti a znalosti Boha" Po projítí pokáním, príjmutím Krista, pokrtením a obdržení Ducha Svatého (Sk :8:17-18), nedávno pocaté ditko Boží musí dále rust v milosti a znalosti Pána našeho (2Pt 3:18). Oslavení - získání nesmrtelnosti - , je konecným krokem v obdržení spasení (1K 15:53). Nejvyšší spasení pro lidstvo prichází pri oslavení- glorifikaci v království Božím. (Ef 5:27, F 3:21, 2Tm 2:10).

Rocní festivaly zobrazují ústrední Boží plán pro spasení Boží rocní festivaly jsou vyjmenovány v Lv 23 a v Dt 16. Tyto, Bohem dané svátky, byly prikázány, aby byly drženy "navždy" (Lv 23:14, 21, 31, 41). Apoštolická církev dodržovala výrocní Soboty (Sk 2, 12:3-4, 18:21, 20:6, 16, 27:9, 1K 16:8). Budou i nadále drženy behem vlády Kristova milénia (Za 14:1, 9, 16-19).

Boží rocní Festivaly zobrazují sedm životne duležitých kroku v Jeho plánu spasení:

1. Svátek Hospodinova hodu Beránka zobrazuje obetování Ježíše Krista, "Beránka Božího" (Jan 1:29, 36, Zj 5:6) obetovaného za nás, (1K 5:7). Ježíš ustanovil tento svátek Nového zákona se symboly chleba a vína (1K 11::23-26).

2. Sedm dnu Slavnosti nekvašených chlebu je typem vypuzení zlomyslnosti a podlosti z života verícího a prijímání Božího charakteru a jedení "nekvašeného chleba uprímnosti a pravdy" (1K 5:6-13, L 12:1).

3. Svátek letnic (Petecost) (slavnost týdnu) znázorn'uje malou, první sklizen' pocatých následovníku Krista, kterí budou "sklizeni" pri "prvním vskríšení" (Zj 20:4-5), jako "druh prvního ovoce" (Jk 1:18).

4. Svátek polnic-trumpet prorocky poukazuje na druhý príchod Ježíše Krista (Mt 24:31, 1K 15:52, 1Te 4:13-17, Zj 11:15-18, 19:15, Za 14:9).

5. Den usmírení (s Bohem) predstavuje odstranení Satana a cloveka který se stane za- jedno s Bohem (Lv 16:8, 10, 15:27, Zj 20:1-3).

6. Slavnost stánku zobrazuje ten brzo-pricházející, obdivuhodný svet pod vládou Ježíše Krista a Jeho svatých (Za 14, Mt 9:37-38, L 12:32, Jan 7:6-14, Sk 17:31, Zj 12:9, 20:4-6).

7. Den Posledního Soudu poukazuje na velký soud, který se odehraje na konci tisíciletého panování Ježíše Krista na zemi (Jan 7:37, Lv 23:36, 39, 33-34, Zj 20:11-12).

Zákon Boží
Boží základní duchovní zákon je shrnut v "Deseti Prikázáních" (Ex 20:1-17, Dt 4:13, 10:4). V "Kázání na Hore" (Olivetské) i jinde, Ježíš zvetšil duležitost Božího zákona (Matouš kapitoly 5,6 a 7 a Iz 42:21), a dokázal, že Jeho následovníci se musí rídit nejen jeho slovem i jeho "duchovním významem". "Zákon je tedy sám v sobe svatý a prikázání svaté, spravedlivé a dobré (R 7:12). Provádení tohoto zpusobu života - skrze Ježíše Krista, který žije v nás (Ga 2:20) - ciní cloveka pravdive "svatým" (Zj 14:12).

Boží Sobota
Slovo Boží zjevuje, "že sedmý den (v týdnu) je Sobota Pane" (Ex 20:10, De 5:14). Je slavena a dodržována od pátecního západu slunce, do sobotního západu. Je Božím "znamením", mezi Ním a Jeho vernými lidmi - zobrazující Boží "odpocinek" (sedmý den) upomínající nás, že je Stvoritel. Též je predstavou Milénia - pricházejícího tisiciletého "odpocinku", kdy se Kristus vrátí jako Král králu (Ž 4:1-4, Zj 20:4-6). Ježíš Kristus, apoštolové a puvodní církev vždy slavili a drželi Bohem prikázanou sobotu (L 4:16, Sk 17:2), a sobota bude slavena všemi "žijícími" behem Kristovy tisícileté vlády, na celé zemi (Iz 66:23).

Hrích a jeho následky
"Hrích je porušení zákona" (1Jan 3:4). "Hrích je prestoupení Zákona (Boha)" (1Jan 3:4, KJV),.... ..všichni zhrešili a jsou daleko od Boží slávy" (R 3:23) a "Mzdou hríchu je smrt" (R 6:23).

První smrt
Smrt je prirozené "ukoncení života" (Gn 2:17, Ez 18:4). "V Adamovi všichni umírají" (1K 15:22). "A jako každý clovek, jen jednou umírá...(Ž 9:27). Po poznání "první smrti" všechny lidské bytosti budou vskríšeny zpet k životu. Bible vysvetlue, že nakonec všechny lidské bytosti budou vskríšeny (Jan 5:28, 1K 15:22).

Druhá smrt
"Druhá smrt" je vecná smrt - naprosté znicení. Ti, kterí zakusí druhou smrt, nikdy nezískají zpet vedomí (Mal 4:1, Mt 10:28, 25:46). Druhá smrt je úplný zánik, (Zj 20:14-15). "Jestliže hrešíme úmyslne" po té, kdy jsme održeli znalost pravdy, potom není odpuštení takového úmyslného hríchu (Ž 6:4-8, 10:26-31)

Význam "znovu-narození"
Pri fysickém lidském narození, predchází pocetí ženy, oplozené mužem. U duchovního narození, musíme nejdríve projít duchovním oplozením a pocetím. Po období "duchovního vývoje" nebo duchovního rustu (2P 3:18), pravdivý krest'an, pozdeji zažije doslovné duchovní "narození", cím se stane nesmrtelným dítetem Boha. Budeme znovu-zrozeni pri vzkríšení, jako byl Sám Kristus .."byl ve Svém zmrtvých-vstání uveden v moc Božího syna, evangelia o Ježíši Kristu, našem Pánu" (R 1:4).

Boží zpusob církevní vlády
Otec má nejvyšší autoritu, a Jeho Syn Ježíš Kristus je pod Ním v hodnosti a autorite (Jan 14:28). Hlava (vedoucí) Krista je Buh (Otec) (1K 11:3), a "Ježíš je Hlava církve" (Ef 5:23). Buh vládne s láskou a udržuje tento zpusob ve Své církvi. Pod Otcem a pod Jeho Synem, Ježíšem Kristem jsou " (1) apoštolové, (2) proroci, (3) evangelisté, (4) pastori a (5) ucitelé" (Ef 4:11). Boží zpusob vlády byl vždy vládou ze shora dolu (Ex 18:21-26).

Ježíš ucil "panování službou" Svým slovem a príkladem (Mt 20:25-28). Rekl, "víte, že svrchovaní pohanu je bezmezne kontrolují, ale mezi vámi to tak nemá být: ale kdokoli bude veliký mezi vámi, necht' je vašim pastýrem (knezem) a kterýkoli bude hlavní mezi vámi, necht' je váš služebník. Tak jako Syn cloveka neprišel, aby se o Neho nekdo staral, ale aby se staral o ostatní, a dal Svuj život jako zástavu pro mnohé".

Historie církve
Žijící cirkev Boží jde zpátky ve své historii od apoštolické církve v knize Skutku (Efeské údobí) do prítomnosti. Zpráva sedmi církvím ve Zjevení 2 a 3 úspešne popisuje histirii pravdivé církve od té doby. Techto sedm kostelu popisuje, po sobe následující éry, nebo veky, Božího kostela. Veríme, že období Filadelfie zacalo behem 1930-let a že jsme pokracováním té éry.

Placení desátek
Buh je Stvoritel všeho, co existuje (Zj 4:11). Jako Pán celého vesmíru, udržuje vlastnictví a kontrolu nad celým svým stvorením (Sk 17:24-29). Ježíš Kristus rekl, že lidé mají platit desátky (Mt 23:23). Bible ukazuje "Všechny desátky zeme... budou Hospodinovy (Lv 27:30). Dlouho pred Starým zákonem, Abraham - "otec verných" - platil desátku representantovi Boha (Gn 14:20). Placením desátek, krest'ané slouží Bohu tím, že podporují kázání evangelia, umožn'ují spolu-úcast na Božích festivalech a starají se o církevní potreby a tech, kdo jsou potrební.

Definice manželství
Manželství je smlouva mezi mužem a ženou. Protože Buh stvoril muže a ženu, je autorem manželství. Manželský svazek je typem vztahu mezi Kristem a církví (Ef 5:22-33). Až na nekolik, Bohem daných výjimek (Mt 19:8, 1K 7), je závazný pro krest'any až do smrti (Mt 19:3-9).

Prekonání rasového predsudku
Boží slovo narízuje všemu listvu milovat své sousedy, jako sami sebe (Lv 19:18, Mt 22:39, Sk 17:24-29). Buh projevuje, že spasení je nyní volne nabízené obema, židum i neverícím (Sk 10:34-35, R 10:12-13, Joel 2:32). Veríme, že láska a hluboký respekt a má být projeven lidem všech národních puvodu (R 13:10).

Oddelení od sveta
Bible ucí, že Satan-dábel prelstil celý svet (Zj 12:9) a že lidé patrící Bohu, mají potrebu, aby byli oddeleni od tohoto svetového systému (Jan 15:19, Zj 18:4).

Toto oddelení znamená, že ti, kterí jsou povolaní Bohem, žijí odlišný druh života a že jsou ve skutecném smyslu vyslanci Boží vlády (Ef 6:20, 1P 2:9-10). Tudiž historicky, Boží církev ucila své cleny, aby nebyli aktívní v soudnim systému, ani svetové politice.

Vojenská služba a válka
Žijící církev Boha následuje ucení Ježíše a Jeho apoštolu. Ježíš rekl, "Ale vám, kterí me slyšíte, pravím: Milujte své neprátelé. Dobre cin'te tem, kterí vás nenávidí. Žehnejte tem, kterí vás proklínají, modlete se za ty, kterí vám ubližují. Tomu, kdo te uderí do tváre, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášt, nech mu i košili!" (Lk 6:27-29). Apoštol Jakub, bratr Ježíše, pokracoval v ucení Ježíšovy zprávy, týkající se násilí a války (Jk 4:1-10).

Boží církev historicky považovala vojenskou službu pro své cleny za nesprávnou. Záznamy ukazují, že od Revolucní války, vcetne obou Svetových válek, clenové církve zastávali pozici námitek proti vojenské službe z duvodu svedomí.

Boží uzdravování
Lécení je jeden z "duchovních daru" (1K 12:1, 9). Jedno z hebrejských jmen Boha je Yahweh Ropheka, což znamená Vecný, kdo hojí. Hospodin je Veliký Buh, který "On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí te uzdravuje, (Žalm 103:3, 1P 2:24). "Je nekdo z vás nemocen? At' zavolá starší církve, ti at' se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páne. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustí-li se hríchu bude mu odpušteno. Vyznávejte hríchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého" ( Jakub 5:14-16).

Boží zdravotní zákon ohledne masa
Gn 7:1-2, Lv 11 a De 14 podávají Boží instrukce ohledne toho co stvoril jako "cisté" (jedlé) a necisté (nejedlé). Dlouho po ukrížování, Petr stále uznával tento zákon, jako závazný (Sk 10:14). Navíc, potom, když mel videní necistých živocichu prinešených ze zhora na ubrusu, Petr zvolal " Buh mi ukázal, že nemám žádného cloveka nazývat obycejným nebo necistým" (v. 28).

Puvod moderních israelitu
Jeden z nejzákladnejších klícu k porozumení proroctví je znalost skutecného puvodu židu a deseti ztracených kmenu Israele - severo-západních evropských zemí, jež byly osídleny jejich potomky. Anglo-americké národy jsou vlastníky slibu prvorozenství a s tím spojeným požehnáním Abrahamových potomku, skrz jeho synovce Jacoba. Boží slovo zjevuje, že potomci Jacoba od Josefa budou prekvapeni casem velkých svízelu - cas také zvaný "Jacobovy potíže - protože zneuctili Svoritele, který jim dal to nejvetší národní požehnání v lidské historii (Jr 30:4-7, Mt 24:21, Da 12:1).

"Hrozné Soužení"
Bible mluví o case velké katastrofy, zvané "Hrozné Soužení" (Mt 24:21-22, Da 11:40-45, 12:1, Lk 21:19-36) - také zvané "Jacobovy potíže (Jr 30:3-7). Sám Ježíš Kristus bude muset zkrátit tyto pekelné dny, jinak "by nebyl spasen žádný clovek" (Mt 24:22). Veríme, že se rychle približujeme tomuto casu.

"Den Páne"
Den Páne, o nemž je zmínka na vice než 30 místech v bibli, bude cas Boží intervence v záležitostech cloveka na této zemi, kdy potrestá obyvatele této zeme za jejich neostyšné hríchy (Joel 1:14-20, 2:1-32, 3:9-17).

Podle (Mt 24:29-31), objeví se znamení na nebi, "slunce se zatmí a mesíc nebude dávat své svetlo, hvezdy budou padat z nebes" ihned po "hrozném soužení" a pred dnem Páne. Buh rekl, "zpusobím, že budou na nebi i na zemi divné úkazy.. dríve, než príjde den Hospodinuv, velký a hrozný" (Jl 2:30-31).

Druhý návrat Ježíše
Ježíš obradne slíbil Svým ucedníkum, desetkrát v Matoušovi 24, že jiste "príjde zpet" na tuto zem (také Jan 14:3). Rekl "hrozné soužení" bude predcházet príchod Syna Cloveka (Mt 24:29-30). K Jeho príchodu za "hlasitého zvuku polnice" (v.31), dojde když zazní "sedmá polnice" (Zj 11:15). Tato trumpeta se též nazývá "poslední polnice" (1K 15:22, 1Te 4:13-18). To je "první vzkríšení" a ti, kterí budou cástí toho vskríšení budou panovat s Kristem na zemi "po tisíc let" (Zj 5:9-10, 20:4, 6).

"Milénium"
Proroci Starého a Nového zákona predpovídali podivuhodný cas míru na této zemi (Iz 2, 9, 11:6-9, 14:7, Jr 31, Mi 4, Ze 8:20-23, 14, Mal 4, Sk 3:19-21, Zj 20:4-6). Milénium - 1000-letá vláda Ježíše Krista a Jeho svatých - je ta doba.

"Poslední Soud"
Bible se zmin'uje o trech velikých obdobích soudu:

1. Církevní doba, behem které Buh soudí pouze své vlastní lidi - ti volaní ze sveta do Jeho církve (1P 4:17).

2. Vek Milénia, ve kterém všechny národy budou poznávat Kristovu pravdu a Jeho obdivuhodný zpusob života, po tisíc let (Iz 11:9, Zj 20:2-6).

3. Doba "posledního soudu" (nazvaná "Soud velkého bílého trunu"), ve kterém ti, kdo kdy žili - ale kterí zemreli v hríchu a nevedomosti Boží pravdy a Jeho zpusobu života - budou vzkríšeni k fysickému životu a Slovo Boží bude otevreno pro jejich porozumení (Zj 20:11-14, Mt 10:15, 11:21-24, 12:4142, Ez 37:1-14).

Puvod, neuveritelný potenciál a nejvyšší poslání lidstva
Buh stvoril cloveka z "prachu zeme" (Gn 2:7). Lidské bytosti jsou stvoreny v Božím "zobrazení a podobe" (Gn 1:26, cf. 5:3) s Bohu podobnou myslí a cítením. Buh plánoval, že ti, kdo budou litovat svých hríchu a budou pokrteni obdrží Božího Ducha (Sk 2:38-39, Jan 3:16). Pri Kristove druhém príchodu, všem, kdo byli prevedeni na pravou víru v tomto živote, at' mrtví nebo živí, bude dána nesmrtelnost - zrozeni, jako plno-právní "synové Boží, jsouce syny vzkríšení" (L 20:36).

"Blaze tichým, nebot' oni dostanou zemi za deditství. (Mt 5:5, Ž 37:9, 11, 22, 29, 34). Ten, který prekoná, zdedí všechny veci (vesmír). Jiný preklad: kdo zvítezí, dostane toto vše (Zj 21:7).

Podle všech proroctví a slibu v bibli, ti v první Boží sklizni (první ovoce nebo ti volaní v této dobe) budou odmeneni místem nebo postavením ve vláde v Božím království (Jan 14:1-3, Zj 3:21, 20:4-6) prímo zde na této zemi (Zj 2:26-27, 5:10, Da 2:44). Pravdiví svatí, se stanou skutecnými syny Boha -" syny vskríšení" (L 20:36). Božím duvodem a cílem je vlastní reprodukce a aby ti, kterí jsou obráceni, nakonec se stali úplnými cleny Boží rodiny, pod autoritou Otce a Syna (1Jan 3:1-3). Budou sdílet božskou slávu ve vskríšení. Ježíš se modlil, "Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako My jsme jedno - já v nich a Ty ve Mne, aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a svet aby poznal, že Ty jsi Me poslal a zamiloval Sis je, tak jako Mne. (Jan 17:22-23).